Nová práce a výlet na Aran

Po prvním dni nebo spíš půldni v nové práci se chystám napsat něco na blog. Čtete ho? Napište mi nějaké komentáře:-).

Podařilo se mi najít novou práci. Ta první byla na půl úvazku, tady tahle je na celej. Byla to dobrá lekce pokory, pracovat v té první firmě. Byla to vlastně manuální práce, skenování čárových kódů, monotónní, únavné, bez jediného slova, několik hodin za sebou. Podřadná práce. Aspoň tak se to pyšnému člověku jeví. Takže škola pokory. Hmm, tos Honzo potřeboval. Bůh mě učí. Chci se učit dál, s ním to stojí vždycky za to. Dává totiž to co je opravdové. V nové práci budu házet data do počítače, nebo spíš předělávat cenové nabídky z jednoho systému do druhého. Tu firmu totiž koupila jiná firma a tak musí přejít na nový systém. A k tomu si najali pět lidiček a já jsem jeden z nich :-). Mám práci! Jo! Na plnej! Jo!

V Irsku začlo být poslední dny nezvykle teplo a tak jsme se rozhodli, že poznáme Irsko. Teď s novou prací, je to už reálné. A tak jsme s kamarádem strávili nějakou dobu pročítáním letáčků v infocentru Dublinu. Přemýšleli jsme, kam že se to vydáme. Nakonec bylo rozhodnuto. Galway, město na západním pobřeží Irska. Kamarádi tam byli předtím, dobrá cena, zítra vyrazíme, brzo ráno. Ještě zajistit hostel a je to. Vzal jsem si na starost hostel. Už asi tušíte, co se nestalo. Zařizovat takhle narychlo ubytování je docela bláznivé, takže v Galway to nevyšlo. Náhodou jsem narazil na volné ubytování na blízkém ostrově za dobrou cenu. To mě vedlo k průzkumu, co že je to vlastně za ostrov. Poté, co jsem obvolal kamarády, jsem ale zůstal sám. Jeden nechtěl kvůli o něco vyšší ceně, druhý nemohl na dva dny, třetímu se nechtělo tak brzy vstávat. No, škoda, těšil jsem se na to že vyrazíme konečně někam a společně. Rozhodoval jsem se ten večer, vlastně už ráno (kolem jedné :-), jestli jet neto ne, protože samotnému se mi moc nechtělo. Nakonec jsem se rozhodl podniknout výlet sám. Chtěl jsem dovolenou, chtěl jsem na západní pobřetí, konečně vidět Irsko. Dublin je totiž to samé, jako byste byli v Brně nebo v Praze, takže jakobyste v Irsku ani nebyli, co se týká přírody. Nakonec to bylo supr, i když jsem jel sám. Zjistil jsem, že některé věci člověk může prožít sám a neublíží mu to, někdy je dokonce potřebuje prožít sám. Aspoň mně to občas udělá dobře. Zdefragmentují se mi pěkně myšlenky. Snažil jsem se to trošku pojmout i jako pouť, ale to musím ještě trénovat. Mrkněte na fotky, bylo tam opravdu krásně. Vlastně jsem už dlouho neměl dovolenou. Být nezaměstnaný není dovolená, teda aspoň ne pro mě. A s vidinou konečně jistého nástupu do dobré práce se jede na dovolenou nejlíp

Tak, je 0:00 a já jdu zítra do práce, takže končím :-).

Mějte se :-)

Honza